titulní strana

25.9.2007: Jak mohou lokálky také vypadat v roce 2007

Pro inspiraci jak mohou lokální tratě vypadat v současnosti jsem se zajel podívat do Itálie a Švýcarska. Bezesporu se jedná o poněkud odlišné podmínky, ale i tak zde lze najít mnoho velmi praktické inspirace.

První trať je srovnatelná s navrhovaným systémem Drah Orlických hor. Jedná se o lokální trať Merano – Males, která byla v souvislosti s projektem DOh často zmiňována. Trať byla opět zprovozněna po cca dvaceti letech, kdy na ní byl zastaven provoz pro nezájem cestujících. Trať prochází celkem velmi zalidněným údolím v podhůří Alp a propojuje regionální centrum Merano s obcemi v údolí. Trať je kompletně rekonstruována jak co se týká vozidel, tak dopravní cesty a co je velmi pozitivní i stanic a zastávek. Nejedná se teda o mrtvou infrastrukturu podle německého modelu, kde po vystoupení z moderního vozidla po cestě po moderní železniční trati vás čekají jen pustá a chátrající nádraží bez života. Právě tato perfektně zrekonstruovaná a pulzující nádražíčka propojená s parterem města nebo vesnice, která nabízejí řadu služeb pro místní obyvatele i turisty dělají z lokálky pevnou součást života regionu a obce. Je překvapivé kolik služeb je možné do relativně malých prostor v tomto případě historických objektů vtěsnat. V objektu se nacházela malá kavárna s prodejem občerstvení, regionálními informacemi a mapami, prodejem tisku a propagačních předmětů včetně modelů místních vozidel a samozřejmě prodejem jízdenek. Součástí byl i automat na jízdenky a na peronu stolky pro venkovní posezení v rámci kavárny. Toto vše bylo obsluhováno jednou osobou prostřednictvím jedné pokladny v kavárně! Centrálně obsluhovaný vizuální a hlasový informační systém je samozřejmostí. Celkový vzhled jedné ze staniček ukazuje fotografie. Obdobných stanic bylo na trase několik. Technické prostory nutné pro obsluhu dopravní cesty byly mimo stanici, většinou v prostorách po bývalém skladišti kusových zásilek. Stanice sloužila pouze potřebám cestujících. Provoz zajišťují moderní dieselové jednotky Stadler, klimatizované, tiché a velmi pohodlné s velmi dobrými trakčními vlastnostmi. Vzhledem k tomu, že oblast je turisticky atraktivní, vozidla jsou dobře vybavena pro přepravu kol a zavazadel. Ve většině stanic jsou také přímo půjčovny kol a propagační materiály a mapy k cykloturistice. Během dne je provoz veden v půlhodinovém taktu. V den kdy jsem tuto lokálku navštívil, sobota a krátce po poledni, jela zdvojená souprava až do cílové stanice velmi dobře obsazena. Poměr evidentně místních cestujících a turistů byl tak dva ku jedné.

Další navštívenou oblastí byly lokální a regionální tratě ve Švýcarsku, konkrétně v okolí Interlakenu, Gstattu, Lucernu a atraktivní trať do nejdražší vesnice Evropy Zermattu. Zde jsou samozřejmě podmínky z hlediska turistického ruchu velmi odlišné, na druhou stranu železniční systém je zde doveden i v relativně druholigových oblastech k dokonalosti. I zde došlo během několika let k významné modernizaci vozidel a výměně udržovaných ale morálně zastaralých za moderní. O nádražích a službách pro cestující platí totéž co v Itálii. Počet personálu věnujícího se provozu je naprosto minimální, veškerý život v objektu nádraží je zaměřen na služby pro cestující a turisty. Doprava je rovněž vedena v půlhodinovém taktu. Na fotografiích je vidět jak takové běžné nádraží běžného turistického střediska vypadá. K diskusi je aplikovatelnost dopravního systemu Zermanttu, kde je do města zakázán absolutně vjezd automobilům a veškerá doprava je zajišťována elektromobily. Ze záchytného parkoviště před městem je doprava zajišťována kyvadlově železnicí. I přes toto omezení a nebo právě proto si Zermatt nemůže na návštěvníky vůbec stěžovat. Kompenzací je jim klid a naprosto čistý alpský vzduch. Pro jen trochu zkušeného managera a obchodníka je jasné, že řada těchto věcí by šla celkem levně aplikovat i v našich poměrech a tím není myšlen jen systém Drah orlických hor, myšlenka tohoto systému je na těchto principech postavena. Chce to jen umět a chtít...

Moderní a upravené nádražíčka na trase Merano – Males vhodně doplňuji architekturu městeček, kterými trať prochází, současně nabízejí řadu služeb turistům, občanům místa a cestujícím. Vzhled i úprava je po celé trati velmi podobná.



Moderní vozidla jsou velmi pohodlná a rychlá, klimatizace a nástup v úrovni hrany nástupiště je samozřejmostí. V kontextu celého systému pak není problém být velice atraktivní pro cestující. Výsledkem v tomto případě byla poptávka které kapacita vozidel přestala postačovat. Zajímavé na trati u které byl před dvaceti lety zastaven provoz pro nezájem cestujících. Inu každý obchodník zná, že kvalita služby generuje poptávku...

Typické nádražíčko na regionální trati ve Švýcarsku v tomto případě v místě turistického luxusního centra Gstaad (pozor – větší vesnice s cca 3000 obyvatel ). Veškeré prostory určeny pro cestující a turisty, služby všeho druhu – prodej tisku, informace, ubytování, mapy, sportovní oblečení i prodej rezervace letenek! Vše obsluhují cca 3 lidé pro kontakt se zákazníky.

Moderní a rozsahu provozu odpovídající vozidla, i jejich nátěr napovídá, kde jste a proč. I přes relativní velikost vozidel jejich obsazení v dopravních špičkách, což je zde většina dne, bylo na hraně komfortu, a to i přes fakt, že se zde jezdí většinou v 30 min taktu (na jednokolejné trati).




Ubytování Orlické hory


Sponzoři:
Dopravní projektování Eurovia SUDOP Rokytnice v O.h. mikroregion Rychnovsko Královéhradecký Kraj C Tech direct media Dobrovolný svazek obcí Orlické hory Univerzita Pardubice