titulní strana

1895: Žamberk - Rokytnice v Orlických horách

Dne 22. května 1895 předal ing. E. Feldmann železničnímu oddělení Zemského výboru kladný posudek o výsledné variantě návrhu tratě, která se po odbočení z profilu 83,020 dráhy hradecko – lichkovské stáčela podél západního okraje Žamberka k říčce Rokytence. Její tok sledovala za stálého stoupání nejvýše 25 promile až do těsné blízkosti rokytnického náměstí. V km 4,00 byla navržena stanice Žamberk-město, v km 7,14 mělo vyrůst nádraží Kunvald. Trasa měla končit v nádraží rokytnickém v km 16,09. Stavební náklady byly propočteny na 640 000 zlatých, roční provozní deficit byl odhadován na 13 850 zlatých. Kromě kladné odezvy obcí atrakčního obvodu byl zaznamenán požadavek na prodloužení trasy do Náchoda a stavbu odboček do Říček a Olešnice. S podrážděným protestem proti „bezúčelné a škodlivé konkurenci teprve nedávno otevřené dráze rychnovské“ se však přihlásil její koncesionář.

Zprávy o zamýšlené stavbě žamberecko – rokytnické dráhy vyvolaly živý ohlas ve Vamberku.Vamberečtí po nezdařeném pokusu o výstavbu „První okresní dráhy v Království českém“(1880) a po několik let trvajícím neúspěšném jednání se železniční společností ÖNWB o zřízení vlastního nádraží na hradecko – lichkovské trati či dokonce o výstavbě krátké kusé přívodní tratě do Vamberka, jevili značné snahy o stavbu rokytnické lokálky ne ze Žamberka ale z Doudleb. Argumentovali vytvořením lepších podmínek pro rychlejší rozkvět průmyslově rozvíjejícího se města Vamberk.

Situací se zabývalo vamberecké obecní zastupitelstvo první prosincový den roku 1896. Zvolená deputace se měla pokusit ovlivnit mínění v Rokytnici tak, aby byla požadována stavba místní dráhy z Doudleb přes Vamberk.

To se jí podařilo hlavně zásluhou rokytnického faráře Hlavsy. Hlavsa jako nepřítel nacionálního šovinismu se ve vlnách sílících protičeských výpadů tvrdě hlásil ke svému českému původu a kromě toho, že se zastával Čechů, uměl si udržovat i značný vliv na německé obyvatelstvo.

Netrvalo dlouho a po intervenci poslance říšského a zemského sněmu ing. Kaftana a z pověření železničního oddělení Zemského výboru zahájil ing. Kodl dne 8. ledna 1897 terénní průzkum tratě doudlebsko – rokytnické. Spěch byl na místě, vždyť ve Vídni již ležela téměř hotová předloha zákona o dráze ze Žamberka do Rokytnice i osnova opatření o financování stavby.

Rokytnice ovlivněná farářem Hlavsou se postupně začínala přiklánět k Vamberku, řadoví členové německého Bundu, který stál za žambereckou variantou, již také nebyly stoprocentně přesvědčeni o správnosti trasování a společnost ÖNWB si začala uvědomovat, že stavbou odbočného nádraží v Doudlebách by se rázem vyřešila otázka propustnosti tratě v úseku Kostelec – Potštejn. To všechno vedlo k tomu, že vamberecká varianta se jevila jako lepší. Vše stvrdilo sdělení Rokytnice, které bylo odesláno dne 14. června 1897 a v němž se uvádělo, že lokálka vedoucí do Rokytnice z Doudleb přes Vamberk byla uznána za výhodnější. Proto bylo řízení o žamberecko – rokytnické dráze zastaveno.

Z rámcové studie pro dodatečně požadovanou odbočku do Říček lze vyčíst její plánovanou trasu : Z Rokytnice měla pokračovat podle Rokytenky k rozcestí k Říčkám, odkud se stáčela k Anenskému potoku v osadě Kouty.




Ubytování Orlické hory


Sponzoři:
Dopravní projektování Eurovia SUDOP Rokytnice v O.h. mikroregion Rychnovsko Královéhradecký Kraj C Tech direct media Dobrovolný svazek obcí Orlické hory Univerzita Pardubice