titulní strana

1909: Žamberk - Trčkov

Dne 17. 10. 1909 opatřil úředník podatelny Zemského výboru prezentačním záznamem petici, vyhotovenou o dva dny dříve v Žamberku. Česká země byla žádána o účinné přispění ve věci zřízení železnice žamberecko – trčkovské. V Žamberku ustavené Družstvo pro výstavbu poorlické železnice hodlalo postavit trať ze Žamberka přes Klášterec, Bartošovice a Neratov do Trčkova. Železniční oddělení Zemského výboru s kladným posudkem, ale také s doporučením, aby před vydáním konečného rozhodnutí byly uváženy návrhy na stavbu tratí ze Žichlínku nebo Krasíkova přes Žamberk či Letohrad do Rokytnice a z Letohradu přes Rokytnici do obce Deštné, postoupilo dne 22. listopadu 1909 petici do Vídně. Ministerstvo železnic svolilo přípisem ze dne 13. dubna 1910 k zahájení přípravných prací. Dne 8. června 1910 se sešly první komise, ale jak se dalo očekávat, ministerský souhlas se všude s příznivou odezvou nesetkal. Jako první se ozval 16. července 1910 městys Kunvald : Žádáme, aby projekt ten nebyl uskutečněn a aby subvence jak zemská, tak státní nebyly uděleny. Důvod : Dráha z Letohradu do hor bude daleko výhodnější už proto, že Letohrad bude i křižovatkou s tratí do Olomouce.( U dráhy do Olomouce měli autoři petice na mysli projekt trati ze Žichlínku nebo Krasíkova do Letohradu). Hlavní důvod ovšem byl že železnice míjela samotný Kunvald.

Dne 1. října 1910 označilo železniční oddělení Zemského výboru žádost Kunvaldu o zrušení koncese za nemístnou. Kunvaldští měli uvážlivěji volit slova a měli si uvědomit, že vedení trčkovské tratě přes Kunvald by celý záměr značně prodražilo. Navíc nebylo důvodu se domnívat, že nová trať by blokovala výstavbu dráhy z Letohradu přes Kunvald do Zákoutí.

Místo Kunvaldu se však ujala iniciativy Rokytnice. Dne 14. října 1910 požádala o povolení ke zřízení železnice Deštné – Letohrad. Dne 10. února 1911 nařídilo ministerstvo porovnávku všech projektů.Zatímco ing. Köhler oznámil, že plány žamberecko – trčkovské trasy budou hotovy do tří týdnů, po dokumentaci druhé trati nebylo ani vidu ani slechu. Ing. Köhler slib splnil.

Ministerstvo železnic prohlásilo 7. září 1911 projekt trati Žamberk – Trčkov za vyhovující všem předepsaným podmínkám. K překvapení došlo na pochozích komisích ve dnech 25. – 28. října 1911. Zde bylo rozhodnuto o tom, že trať se přiblíží dolnímu konci Kunvaldu. Nevýhodná zajížďka , vedoucí od soutoku Rokytenky s Divokou Orlicí k soutoku Rokytenky s Horským potokem a zpět k východní straně Žamberka k Divoké Orlici, měla vzít konkurenci vítr z plachet. Stanice by nesly názvy Žamberk, Kunvald, Nekoř, Klášterec, Bartošovice, Neratov, Kunštát a Trčkov, zastávky a nákladiště měly vyrůst v Helvíkovicích, Líšnici, Pastvinách, Ostrově, ve Vrchní Orlici a v Černé Vodě. S projektem vyslovili zásadní nesouhlas zástupci Letohradu, Kunvaldu, Rokytnice a Vamberka.

Po vypuknutí první světové války se výrazně zpomalilo tempo vyřizování žádostí o stavby nových drah. Teprve 11. února 1915 vydalo ministerstvo železnic cirkulář, v němž obcím i zájemcům o trať dávalo na vědomí, že za vhodných podmínek lze realizovat stavbu železnice do Trčkova. Bohužel se však toto nestalo.

Úředně se tato trať měla jmenovat Poorlická hraniční dráha. Družstvo pro její výstavbu ještě v roce 1915 zaniklo.




Ubytování Orlické hory


Sponzoři:
Dopravní projektování Eurovia SUDOP Rokytnice v O.h. mikroregion Rychnovsko Královéhradecký Kraj C Tech direct media Dobrovolný svazek obcí Orlické hory Univerzita Pardubice